top of page

MENU

Zachraňujeme Vílaneckou střelnici u Jihlavy

Updated: May 25, 2023

Mezi bývalé vojenské objekty, které se dnes ke svému původnímu účelu již nevyužívají, patří například Vílanecká střelnice u Jihlavy. I tato lokalita má ale stejně jako prostory obdobného charakteru velký potenciál a význam. V areálu totiž žijí vzácné druhy rostlin a živočichů, které je potřeba chránit. V rámci Yottabe skupiny, které budoucnost a obnova české krajiny nejsou lhostejné, jsme si proto řekli, že je načase jednat.


Aby areál Vílanecké střelnice nepadl do nepovolaných rukou investorů, kteří by tuto zajímavou a cennou lokalitu svými záměry mohli ohrozit a nevratně poškodit, rozhodli jsme se objekt zakoupit sami. Hlavním důvodem je, že v rámci Yottabe holdingu nám jde o zachování tamní pestrobarevné přírody i pro další generace.


Co přesně je na Vílanecké střelnici tak unikátního? I o tom jsme si povídali s odborníkem Vojtěchem Kodetem, předsedou Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině a zoologem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – regionálního pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy.

Foto: Jaromír Maštera (Mokřady z.s.)

Pane Kodete, můžete prosím trochu přiblížit historii Vílanecké střelnice? Jak název objektu napovídá, jednalo se o prostor využívaný ke cvičení vojáků.


Já osobně přesnou historii této lokality neznám. Ale zdroje, které se mi podařilo dohledat, uvádí, že Vílanecká střelnice sloužila nejprve jako střelnice pěší. Před rokem 1960 se začala budovat jako střelnice tanková se třemi střeleckými dráhami pro tanky a terči ovládanými z velitelské věže. V prostoru střelnice byla vybudována velitelská věž s garážemi pro tanky, velitelský strážní domek sloužící jako noclehárna pro posádku a školicí budova s učebnami. V dolní části areálu směrem k Okrouhlíku byl vybudován dětský (pionýrský) tábor s příslušenstvím.


Rozmanitost, kterou v okolní krajině nenajdeme.

Čím je vlastně dáno, že právě bývalé vojenské prostory obecně představují v naší republice tak pozoruhodné lokality?


Většinou jde o ostrůvky přírodních lokalit, kde přežila řada chráněných a ohrožených druhů. To je způsobeno tím, že se na těchto místech oproti zbývající intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině nepoužívaly chemické prostředky pro hubení plevelů, hmyzu, drobných savců a nedocházelo zde k přihnojování. Některé vojenské prostory byly uchráněny i před rozoráváním mezí či odvodňování. Ne že by byly vojenské plochy vždy krásné a čisté - problémy jsou spíše jiného charakteru. Někde to je to třeba znečištění ropnými látkami, což se zdá, že na Vílanecké střelnici snad naštěstí není.


Vedle ušetření od chemizace používané v zemědělství znamenala vojenská činnost navíc časté narušování půdního pokryvu či vytváření tůněk různého charakteru, čímž vytvářela místa pro život rozmanitým druhům, které jsou závislé na těchto specifických podmínkách. Kdyby byla celá plocha zarostlá hustou vegetací, tak by zde některé druhy vůbec nebyly. Jiné druhy žijí v nově vytvořených tůních a další pak v těch, které jsou již zarostlé. Vojenská činnost tak udržovala na lokalitě rozmanité stanovištní poměry, které v okolní krajině nenajdeme.


Snad všechny předchozí uvažované investiční záměry by znamenaly zánik cenných ploch se vzácnými druhy.

K jakým změnám podle Vás v průběhu let v krajině došlo, a jaká rizika přinášejí pro její budoucnost?


Jako vojenská střelnice přestal být areál využívaný po roce 1990. Vzhledem k nemožnosti nebo obtížnému přístupu do té doby není k dispozici mnoho informací o tom, co zde rostlo a žilo dříve. Ale ani těch novodobých údajů není příliš. Řada taxonomických skupin, které by si to zasloužily, nebyly dosud na lokalitě vůbec zkoumány. Jistě se tedy ještě dočkáme množství zajímavých překvapení.


Jelikož byla lokalita dlouhou dobu téměř bez dřevin, tak většina těch vzácných a ohrožených druhů, které se zde vyskytují, představují nelesní druhy. Problémem pro ně proto je postupné zarůstání lokality dřevinami, protože tyto vzácné druhy tím ztrácejí prostor pro svoji existenci. Druhy závislé na narušování půdy jsou ohrožovány postupným zapojováním travního drnu a přerůstáním jinými druhy. Tím se mění bohatě kvetoucí louky, na které jsou vázáni motýli a další hmyz, na travnaté porosty bez nebo jen s málo kvetoucími rostlinami. Celkově se s postupným zarůstáním dřevinami mění nelesní společenstva na ta lesní. Samozřejmě i v lesích roste a žije řada vzácných druhů, ale ty nejvzácnější jsou většinou vázány na ty nejstarší porosty pralesovitého charakteru, kterých bychom se zde dočkali až po několika staletích.


Vílanecká střelnice je z přírodovědného a ochranářského hlediska velmi zajímavá. Zaslouží si patřičnou pozornost.

Proč jste se začal lokalitě věnovat Vy osobně?


S Jihlavskými ochránci přírody (pozdější základní organizací Českého svazu ochránců přírody Jihlava) jsme jezdívali kosit rašelinné louky na sousední přírodní rezervaci Vílanecké rašeliniště, které bylo přístupné právě přes Vílaneckou střelnici. Začali jsme si tehdy všímat, že i ta střelnice je z přírodovědného a ochranářského hlediska velmi zajímavá. V odborných kruzích byl význam lokality znám již dříve, ale žádné ochranářské aktivity se zde nekonaly.


V roce 2005 byl na střelnici zpracován průzkum obojživelníků, plazů a částečně i ptáků a vybraných skupin vodních bezobratlých živočichů. Vzhledem k významu lokality jsme v roce 2006 podali návrh na vyhlášení přírodní památky, aby jí konečně začala být věnována patřičná pozornost. Postupně se objevovaly různé investiční záměry jako výstavba autodromu či fotovoltaické elektrárny, rozorání a převod na běžnou zemědělskou půdu a další. Snad všechny uvažované záměry by ale znamenaly zánik cenných ploch se vzácnými druhy.


V roce 2009 proběhl průzkum motýlů a střevlíkovitých brouků. Sám jsem se na Vílanecké střelnici účastnil podrobného průzkumu ptáků, rostlin a biotopů v roce 2011. Ten jsme realizovali právě se záměrem získat co nejvíce aktuálních údajů, které by ochranu lokality podpořily. Dále máme z objektu k dispozici údaje o rostlinách a vegetaci zjištěné v rámci mapování biotopů v souvislosti s vyhlašováním evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.


„Významná lokalita, kde žijí ohrožené druhy. Ty, které už vymizely, ale stále mají šanci se znovu objevit.“

V čem konkrétně tedy tkví výjimečnost právě Vílanecké střelnice?


Obecně rašeliniště a stepi jsou nejohroženějšími biotopy na Vysočině. V roce 2011 jsme v areálu Vílanecké střelnici zjistili přes 200 druhů rostlin. Mezi významné druhy patřily tři druhy orchidejí. Bohužel se obávám, že dva z nich zde již nerostou, a to kruštík bahenní a prstnatec májový. Po vykosení či vypasení ploch se však mohou znovu objevit, případně mají šanci se sem po zavedení odpovídající péče opět rozšířit z přilehlého rašeliniště. Třetí orchidejí je vemeník dvoulistý, který zde měl jednu z nejpočetnějších populací na Vysočině. Tehdy jsme zde napočítali 462 kvetoucích rostlin, ale kvůli rychlému zarůstání, pokud zde druh ještě vůbec roste, tak to mohou být už jen jednotlivé kusy, maximálně desítky rostlin. Další chráněnou rostlinou je vachta trojlistá, která roste na mokrých místech.


Z dalších ohrožených druhů stojí za zmínku například hadí mord nízký, ostřice odchylná či zábělník bahenní. Na Vílanecké střelnici bylo v roce 2009 zjištěno 311 druhů motýlů, včetně vzácnějších druhů vázaných na vlhká a podmáčená stanoviště i druhy teplomilné až stepní. Z obojživelníků zde žijí čolek obecný, čolek horský, ropucha obecná, rosnička zelená, blatnice skvrnitá, skokan hnědý, skokan krátkonohý a skokan zelený. Z plazů slepýš křehký, ještěrka obecná, ještěrka živorodá a užovka obojková.


V hnízdním obdobím bylo na střelnici zaznamenáno minimálně 70 druhů ptáků. V minulosti bývala lokalita tokaništěm tetřívka obecného, který však již vymizel z celé Vysočiny. V roce 2011 jsme zjistili 49 druhů ptáků využívajících lokalitu jako svá hnízdiště a dalších 12 druhů využívajících lokalitu jako loviště. Některé druhy se zde nevyskytují každoročně, nebo nejsou každoročně zaznamenány, ale vzhledem k vysokému počtu ohrožených druhů jsme lokalitu zařadili v roce 2015 mezi 50 ornitologicky nejvýznamnějších lokalit na Vysočině.


„Vílanecká střelnice má potenciál stát se ukázkovou lokalitou péče o přírodu.“

Šance na záchranu Vílanecké střelnice tu ale naštěstí stále je...


Věřím, že se nacházíme na rozcestí, ze kterého se vykročí správným směrem, aby se podařilo zachránit to, co na lokalitě dosud přežilo. A podpořit to, co již možná na lokalitě vyhynulo, ale stále má vysokou šanci se sem znova rozšířit, např. ze sousedního Vílaneckého rašeliniště. Důležité je i vytvoření nových podmínek, které budou poskytovat vhodná prostředí pro výskyt a rozmnožování řady ohrožených druhů, jež postupně lokalitu osídlí. Nabízí se např. obnova vodního režimu na plochách, které byly nešetrně odvodněny, nebo zavedení pastvy. Významnou šanci vidím také ve vzniku prostoru pro širší odbornou diskusi. Další zásahy by měly být prováděny postupně a korigovány podle toho, jak na ně budou různé druhy reagovat. Vílanecká střelnice má potenciál stát se ukázkovou lokalitou péče o přírodu, kde budou žít tisíce druhů organismů, z čehož bude mít radost i řada lidí.

Commentaires


bottom of page